Oblast techniky je mimořádně široká. Obsahuje mnoho typů technologií umožňujících člověku činnosti, jež byly kdysi neuskutečnitelné. Týká se to způsobu cestování, výroby energií, efektivity průmyslu či podoby našich domácností. Mezi nevlivnější patří v současnosti technologie informační. Vzhledem k tomu, že zásadně ovlivňují lidské myšlení a chování, zasluhují si jejich účinky podrobné zkoumání. Oprávněným je i …
Idea vývoje či pokroku prošla v moderní době v západní civilizaci radikální změnou. Nabyla natolik výsadního postavení, že ji mnozí – na rozdíl od toho, co je tradiční či konzervativní – považují takřka za synonymum dobra. Devatenácté století akcelerovalo dějiny právě optimistickou myšlenkou vývoje. Jejími protagonisty v oblasti humanitních a společenských věd byli především Hegel (1770–1831), Comte (1798–1857) …
Žijeme v éře přemíry lehko dostupných informací. Přispívají k tomu komunikační technologie, nebývalý rozvoj přírodních věd a velké možnosti pro disciplíny humanitní. Západní civilizaci obchází ale i nečekané strašidlo: fragmentace informací a ztráta schopnosti vnímat celek. Mohou dnes ještě vznikat místa, pěstující ducha platónské Akademie? Odpověď je jednoduchá: musí. Když se vědec stane slavným, zpravidla …
Letmo jsem pohlédl na číslo v mobilu: Jan Sokol. Prostoupila mě zvláštní, lehká úzkost. Mohl bych ještě zavolat? Čí hlas se ozve na druhé straně? Ano, vím, že kdo z tohoto světa odejde, může být pro nás více přítomný než kdykoli předtím, neboť se rozplyne časoprostorová bariéra, bytí se vymaní z moci fyzikálních zákonů. Před třiceti …
Ležel jsem v Podyjí na skále a díval se, jak dole šumí řeka, když telefonuje Jan Sokol. Že se dozvěděl, že jezdím s našimi studenty medicíny do Auschwitz, a že by se tam s manželkou moc rádi podívali, že by si to prožili jako pouť. Jak jsem byl v té přírodě, v návalu překvapení jsem hned odpověděl: samozřejmě, beru …
Představme si člověka, který nevyznává žádnou náboženskou tradici. Mimo tyto tradice hledá odpověď na otázku, jak vzniklo lidstvo. Jako první se mu nabídne současná evoluční biologie. I ta má ale svůj vývoj. Od dob, kdy Carl Linné zařadil vše živé do kategorií rostlinných a živočišných druhů, má v nich člověk místo jako „Homo sapiens“. Ačkoli …
Žijeme v době, kdy je třeba oživit zájem studentů (i vyučujících) o předměty tradičně spadající do klasické vzdělanosti. Jde především o filosofii, historii a terminologii klasické filologie, ale také o další humanitní disciplíny. Potřeba nevychází z nostalgie, nýbrž z poznání, že dané obory jsou tradičně nejosvědčenějším způsobem, jak přivádět člověka k sobě samému, k jeho podstatě a všeobecnému rozvoji jeho myšlení …
V posledních desetiletích se v humanitních vědách často hovoří o příběhu. Antropologové upozorňují na dříve opomíjenou skutečnost, že od samého úsvitu lidských dějin ukládaly jednotlivé kultury své nejdůležitější poznání právě do příběhů. Ty sloužily jako úložiště moudrosti předků a životní zkušenosti minulých generací. V rámci jednotlivých komunit tvořily jádro svaté tradice, předávané z pokolení na pokolení. Příběhová forma kolektivní …
V dubnu 2020 zemřel Ladislav Hejdánek, filosof, který se nesklonil před totalitou. Jako jeden z výrazných myslitelů poválečné generace měl od nástupu komunistického režimu zavřené dveře k akademické dráze. Živil se jako pomocný zedník, kopáč, betonář, topič, noční vrátný nebo skladník – odmítal to ale označit jako životní svízel. Byl jednou z hlavních postav diskuse mezi křesťany a …
Karl Jaspers o lidském vědění Člověk je vždycky víc, než to, co o sobě ví. Jan Patočka o motivaci žáků Žák nemá se ve škole jenom naučit jistým prostředkům k určitým cílům, nýbrž má se naučit něco vyššího chtít. Komenský o nápravě světa Že náprava věcí se má začínat od nápravy škol, nechť svědčí …