Jakub Jinek v ČRo a TV Noe
Český rozhlas Plus odvysílal 2. května 2021 pořad Hovory Evy Hůlkové. Hostem byl Jakub Jinek, který v něm mluvil například o aktualizaci antické filosofie pro dnešek, o dobrodružství filosofie ve společnosti starověkých myslitelů nebo o vynálezu školy. S Petrem Vaďurou pak 7. června 2021 rozebíral Jakub Jinek jedno z evangelií v kontextu antického myšlení.
Hovory: Jakub Jinek – Lidské vědění nemá strop
Seminář Politika mezi demokracií a totalitarismem
Seminář Praktická filosofie: Etika v dějinách a současnosti
Seminář Smysl vzdělávání v dějinách myšlení
Poselství Jana Sokola
Filosof, pedagog (a v jistém období i politik) Jan Sokol byl velmi blízký obecně prospěšné společnosti energeia, což jsme reflektovali ve zprávě na stránkách Kontextů humanity. Jeho spřízněnost se netýkala jen spolupráce na projektech, ale i lidské stránky. Jen několik měsíců před jeho odchodem jsme s ním natočili videa, která zatím nebyla zveřejněna. V médiích se objevila řada zajímavých reflexí jeho života. Zde jsou linky na některé z nich. A samozřejmě i na články o Janu Sokolovi, zveřejněné na našich stránkách.
Michal Černý: Jan Sokol – nejsrozumitelnější filozof své generace
Daniel Kroupa: Zdařilý život Jana Sokola
Kontexty humanity: Zemřel Jan Sokol
Marek Černocký: Filosofův úběžník času
Marek Vácha: Poutník Jan Sokol
Latina a barbaři
Když přišel Jan Amos Komenský do Anglie, stěžoval si, jak málo lidí tam mluví latinsky. Možná obyvatelé ostrovů už tehdy tušili, že jejich řeč jednou ovládne světovou komunikaci a sociální (i jiné) sítě – nebo v tom bylo něco jiného. Latina každopádně po mnoho staletí propojovala a stmelovala západní civilizaci. Stala se nositelkou našeho antického i křesťanského dědictví. V následujícím článku Aleš Prázný hodnotí mimořádně zajímavou knihu německého filosofa Wilfrieda Stroha s výstižným názvem: Latina je mrtvá, ať žije latina! Recenze, stejně jako sama kniha, stojí za přečtení.
Aleš Prázný: Latina vytváří z barbarů mravné lidi
Aristoteles a politika
Jakub Jinek je autorem knihy Obec a politično v Aristotelově myšlení. Rozprava o ní proběhla ve Filosofické kavárně na půdě Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Poskytuje malý výlet do počátků dějin politického myšlení s přihlédnutím k naší současnosti. V jakém vztahu je etika a politika u Aristotela? Jaká je nejlepší forma vlády? Co je poleologie? A co vlastně znamená vládnout? Tyto a další otázky jsou zde podrobně rozebrány.
Filosofická kavárna s Jakubem Jinkem
I evoluce má svůj vývoj
Všechno má své meze. I darwinismus. Podle profesora Jiřího Váchy jeho současný hlavní proud – novodarwinismus – nedává postačující a definitivní vysvětlení evoluce. V knize Meze darwinismu autor polemizuje s ideologickou příchutí, jež se k neutrálním datům a vědeckým teoriím postupně přimíchala. Kniha obsahuje jednoduché úvahy i vysoce odborná pojednání. Vydala ji autorova domovská Masarykova univerzita. Patří k ní i pětice populárně zaměřených apendixů, přístupných na internetu. V souvislosti s vydáním knihy vznikl také zajímavý rozhovor prorektora Masarykovy univerzity Jiřího Hanuše s autorem Jiřím Váchou. Na stránkách Kontexty humanity si můžete přečíst původní článek autora pod názvem Těžký problém novodarwinismu. K němu jsme uveřejnili recenzi Aleše Prázného Meze darwinismu a cesta k filosofii. Za pozornost stojí také článek Jiřího Váchy v Lidových novinách.
Jiří Vácha: Meze darwinismu (apendixy)
Článek Jiřího Váchy v Lidových novinách
Jiří Vácha o knize Meze darwinismu
Obrazy na cestu z krize
Naši dávní předkové prošli pandemiemi, jež měly devastující dopad na celou společnost. Jak se vyrovnávali s jejich důsledky? Kde hledali pomoc a útěchu? Byli si vědomi nebezpečí v dobách klidu? A jaký odkaz nám zanechali? Přednáška Ivana Folettiho z Masarykovy univerzity objasňuje přesně tato témata. Nese podtitul Středověká společnost a cesty z krize. Je mimořádně zajímavým příspěvkem do dnešní doby.
Ivan Foletti: Obrazy, které zachraňují
Gymnázium a klasická vzdělanost
V rámci projektu Kontexty humanity spolupracujeme s Gymnáziem Jevíčko. Je to malá škola s velkou historií. Věnuje značnou pozornost klasické vzdělanosti, včetně výuky latiny. Motivací není jen to, že latinu potřebují budoucí studenti medicíny, teologie či filosofie. Vedení školy je přesvědčeno o potřebě klasické vzdělanosti pro rozvoj celého člověka.
Učení = mučení (nebo dobrodružství?)
Nakolik se změnilo naše školství v průběhu jedné generace? Paušální odpověď není jednoduchá, musela by zohlednit širokou škálu parametrů. V konkrétních případech je ale nakonec stejně důležitá především osobní zkušenost. Jaká je ta vaše? Pro srovnání je zajímavé podívat se na dokument Tomáše Škrdlanta z roku 1997.
Tomáš Škrdlant – Škola demokracie?