Jan Sokol a praktická filosofie

Ve spolupráci s Univerzitou Pardubice proběhl seminář o etice významného českého filosofa, pedagoga a politika Jana Sokola. V centru pozornosti byla jeho idea praktické filosofie. Seminář proběhl ve středu 9. listopadu 2022 v pardubickém Divadle D29 a online na platformě YouTube.

Sestřih semináře najdete zde.

Prezentaci Jána Hreška si můžete stáhnout zde.

K tématu doporučujeme také autentické přednášky Jana Sokola na téma knihy Etika, život, instituce. Jde o souhrnný kurz z roku 2015 pod názvem Etika a život. Slouží jako úvod do praktické filosofie, Jan Sokol v něm objasňuje univerzálně platný základ etiky. Celý kurz obsahuje osm přednášek.

Doporučujeme také knihu rozhovorů s Janem Sokolem Odvaha ke svobodě.

 

Hosté semináře v divadle D29: Zdeněk Pinc a Ján Hreško

 

Hosty byli:

doc. PhDr. Zdeněk Pinc – filosof, pedagog, signatář Charty 77, přednáší na Fakultě humanitních studií UK

Mgr. Ján Hreško, Ph.D. – slovenský filosof a pedagog, učí na Vyšší odborné škole publicistiky

Více informací v pozvánce.

Plakát ve formátu A4 je zde.

 

Zdeněk Pinc, dlouholetý spolupracovník Jana Sokola

 

Anotace:

Zdeněk Pinc: Jan Sokol mezi Platónem a Aristotelem

Sokolův koncept etiky prostupuje celé jeho myslitelské dílo, které z velké části vzniklo jako soubor učebnic pro studium vzdělanosti. Vrcholem tohoto souboru je poslední velká Sokolova práce Etika, život, instituce. Sokol ovládá umění říci komplikované věci jednoduchým způsobem a nezkreslit je. Jeho pohled je zdánlivě samozřejmý, ale při podrobnějším pohledu pozoruhodně inovativní. Etika se odehrává v první osobě singuláru a zahrnuje to, co musím já udělat, abych žil v souladu se svým svědomím. Sokolova „civilizace“ je stupeň vývoje společnosti, na kterém vystačíme s návody k použití a otázkami typu „jak?“. Morálka naproti tomu přísluší spíše úrovni kultury, která už se neobejde bez otázek typu „proč?“. A etika přísluší k vrstvě náboženství, které je u Sokola nejhlouběji, protože se zabývá otázkou smyslu. Můžeme rozlišit mezi náboženstvím založeným mytologicky a náboženstvím morálním. To jako první učinil Platón, a již Jan Patočka poukazuje na to, že to je Platónův zřejmě největší objev. Mytologicky založené náboženství není v pravém slova smyslu morální a Platón ve výchově strážců nahrazuje olympský pantheon ideou dobra. V tomto smyslu také můžeme v kontextu dnešního myšlení rozlišovat etiku založenou ontologicky a jejím zakladatelem pak bude Platón, a etiku založenou deontologicky a jejím zakladatelem bude Aristotelés. Porovnáme oba přístupy a ukážeme, že u Sokola je těžké rozhodnout, byl-li spíše aristotelik nebo platonik, on sám by si asi vybral možnost první, já se naopak snažím poukázat na oprávněnost i možnosti druhé.

Ján Hreško: Etika Jana Sokola

Představíme etiku jako praktickou filosofii par excellence – tázání se po člověku jako jednající a vztahové bytosti. Podle jednoho z nejvýznamnějších soudobých českých myslitelů je dnes stěžejním úkolem etiky učit se o mravnosti mluvit a dobře rozlišovat. Jan Sokol v knize Etika, život, instituce uvádí čtenáře do hlavních otázek etiky a nabízí nejdůležitější odpovědi v myšlenkových tradicích, jež formovaly západní společnost. V současné pluralitní společnosti, kde již lidi nesjednocuje jedno náboženství nebo jednotný ideový program, je často slyšet konstatování kulturního relativismu. Sokol se ale nespokojuje s redukcí morálky na dobové mravy, pokouší se o formulaci etiky, vycházející ze sdíleného předpokladu všech lidských bytostí. Tím je překvapivě život sám (jako to, co nepochází ode mě, ale je mi dáno). Moderní evropští myslitelé podle Sokola dlouho přehlíželi nové antropologické poznatky, a kvůli zdůrazňování autonomie jednotlivce v masové společnosti přestali chápat kulturní úsilí člověka jako projev závazku vůči předkům a péči o budoucnost potomků, a náboženskost člověka jako projev úžasu a postoje úcty a vděčnosti. Etika dědice je tak originálním přínosem Sokola do současného myšlení, které právě hledá artikulaci odpovědnosti za společný svět. Její součástí je rovněž reflexe situace dnešního člověka, který velkou část svého času jedná v nejrůznějších institucích v určité roli, z čehož plyne jiné hodnocení morálních závazků.

 

Obecenstvo na semináři v divadle D29

 

V úvodu semináře jsme použili krátké video, natočené s Janem Sokolem krátce před smrtí. Má název O čem se ve škole nemluví. Najdete ho zde.

Seminář je akreditovaný v systému DVPP.

Informace o seminářích Kontextů humanity jsou zde.