Při četbě delšího z Homérových eposů si nelze nevšimnout, že obsahuje množství spoilerů. Homér se jimi snaží navnadit posluchače a připomenut jim, na co se mohou těšit. Možná právě dnes je vhodná doba sáhnout zrovna po nejstarším dochovaném díle evropské literatury. Zjistit, v čem je univerzální a co říká do dnešní rozjitřené doby. Hlavním tématem prvního …
Nikoho nepřekvapí, že totalitní systémy využívají dějepis jako účinný nástroj propagandy. V naší historické zkušenosti jsme se o tom mohli opakovaně přesvědčit. V podmínkách svobody se výuka dějepisu dostává do zcela nové situace. Ani ta ale není prosta vážných dilemat a zásadních otázek. Jan Ignác Felbiger, jeden z autorů školské reformy v době vlády Marie …
Základy moderní matematiky jsou spojeny s transformací pojmu čísla, ke které došlo na počátku novověku, a která dala vzniknout tomu, co nazýváme „čísla reálná“. Tuto zásadní změnu lze ilustrovat na jednoduchém příkladu odmocniny ze dvou. Dostaneme se při tom k překvapivému zjištění, že moderní matematika bez okolků pracuje s nečíselnými poměry, jako by to byla čísla. Pro …
Najdeme si dnes ještě čas studovat díla těch nejlepších autorů, s kterými lze procházet cesty myšlení a imaginace? Proč by se v době umělé inteligence měla vybraná díla západního a světového kánonu znovu stát součástí vzdělávání studentů? Máme odvahu pustit se se studenty znovu do Homéra, Vergilia, Danta či Shakespeara? Člověk může namítat, že kánon je historicky …
Petr Chelčický je nejoriginálnější myslitel českého reformního hnutí. Paradoxem ovšem zůstávají nejasnosti kolem jeho skutečné identity. Zatímco jeho dílo je známé, osobnost autora zůstává zahalena tajemstvím. Kdo se tedy za jménem Petr Chelčický ve skutečnosti skrývá? Někteří badatelé, jako Václav Novotný, pochybují, zda je vůbec možné s jistotou určit, že se narodil v Chelčicích. Životopisných …
Mnozí si myslí, že filosofie již ztratila svoji autoritu i hloubku. Potřebuje zachránit? Ve světě si přece vede relativně velmi dobře. Profesionálně se jí věnují desetitisíce lidí. Filosofové mají své katedry a ústavy, vlastní nakladatelství a časopisy, konference a letní školy. Mají také své specializace a terminologie. A tak není divu, že se někdy stávají …
Stává se hledání reality přeludem? Dospěla naše civilizace na hranici, kde končí poznání hmotné a nehmotné reality? Vědecké důkazy nás odklánějí od úzkého materialistického světonázoru, vracíme se k metafyzice. Fyzici mluví o kvantování časoprostoru, o konci plynutí času, sní o teorii všeho. Náboženští myslitelé po tisíciletí hledají odpovědi na ontologické otázky: proč existujeme a kam …
Existují průzkumy, které se pokusily změřit význam a dosah jednotlivých literárních děl v průběhu 20. století. V několika z nich vyšel vítězně Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Kniha oslovila čtenáře nečekaným autorským stylem a k údivu mnoha odborníků se stala jednou z nejvlivnějších. Trend pokračuje i po vzniku filmové verze. Výtisků se každoročně prodá …
Pojem státu má složitou historii a zavádí nás do nečekaných souvislostí. V jeho genealogii se mísí řada překvapivých prvků, včetně teatrálního či biblického. Současně je to pojem polemický. Je výsledkem početných diskusí a sporů, za kterými není jen filosofické úsilí, ale i konkrétní zájmy. Politika se totiž netýká jen idejí, ale i zájmů. Podívejme se …
Před třemi lety zesnulý Roger Scruton byl mezi světově proslulými intelektuály výjimečný tím, že znal českou kulturu, jazyk i prostředí. Zamiloval se do české země, a prý nejenom do země. Jeho aktivity v období normalizace v Československu jsou dobře známé. Přednášky a diskuse v rámci bytových seminářů v Praze, Brně a Bratislavě sice přímo neovlivnily pád režimu a intelektuály řádně nepřipravily …
Otázky etické či charakterové výchovy se dostávají z marginálních pozic do popředí společenské i pedagogické pozornosti. Morální „deficit“, který pociťuje současná (nejen) česká společnost, vyvolává poptávku po pedagogickém formování charakteru. Nejde jen o psychosociální trénink slušnostních návyků jako je komunikace, kooperace, solidarita či pozitivní sebe-hodnocení. V sázce není nic menšího než etická „obyvatelnost zeměkoule“, která je poprvé …
Před dvěma lety jsme se během pandemie dozvěděli, že nás opustil člověk, který pro Československo i samostatné Česko udělal velký kus práce a zanechal po sobě stále ještě nedoceněné dílo. Veřejné rozloučení s Janem Sokolem se konalo na svátek sv. Jana Křtitele v břevnovském klášteře, který mu byl celoživotně duchovním domovem. Přítomný člověk si uvědomil, že Sokol …
Gregor Mendel (1822–1884) je jednou z našich největších osobností vědy. Stále ho ale nedokážeme náležitě ocenit. Máme sice Mendelovo náměstí, Mendelovu polární stanici na Antarktidě nebo Mendelovu univerzitu, pořád nám ale nedochází, jaký je to génius a jak aktuální je jeho odkaz i pro současnou generaci. První vlaštovkou byly možná oslavy dvoustého výročí Mendelova narození, …
Darwinově verzi evoluce bývá vytýkáno, že princip přirozeného výběru, na němž stojí, je veden čistou náhodou a že je slepý. Vývoj živých organismů tkví v nepředvídatelné změně podmínek, na něž má daný druh nějak reagovat, a přežije prostě ten nejsilnější, aniž by byl vývoj nějak záměrně řízen nebo někam cíleně směřoval. Ve filosofické tradici existuje …
Žijeme v antropocénu, tedy v „epoše člověka“. Z filosofického hlediska je to doba hybridity, zpochybnění hranice mezi lidským a mimo-lidským, mezi kulturou a divočinou, mezi umělým výtvorem a přirozeností. Pozice člověka je v této epoše dvojznačná. Na jedné straně se dopad lidské činnosti týká celé planety, což vypovídá o jeho bezprecedentní moci, na druhé straně je z etického …
Mezi světem vědeckých hypotéz a světem náboženských náhledů je často tenká hranice. Existuje řada otevřených rébusů, jejichž vysvětlení pohotově nabídnou obě strany. Historická zkušenost nás ale učí jisté opatrnosti. Věda nemůže být suplována náboženstvím a náboženství nemůže suplovat vědu. I zde platí staré dobré přísloví, že dobré ploty dělají dobré sousedy. Včetně případu, kdy se …
Duchovní budoucnost post-křesťanské Evropy Jsme svědky toho, jak křesťanství, které až do poloviny minulého století ovládalo veřejný prostor, z něj skoro vymizelo. Tváří v tvář naší ideové bezradnosti je třeba věcně uvážit, jestli a jakými prostředky je ještě možné udržet naživu původní evropskou kulturu jako celek. Říká se, že každý civilizačně-kulturní okruh má svou transcendentní, svět přesahující …
Oblast techniky je mimořádně široká. Obsahuje mnoho typů technologií umožňujících člověku činnosti, jež byly kdysi neuskutečnitelné. Týká se to způsobu cestování, výroby energií, efektivity průmyslu či podoby našich domácností. Mezi nevlivnější patří v současnosti technologie informační. Vzhledem k tomu, že zásadně ovlivňují lidské myšlení a chování, zasluhují si jejich účinky podrobné zkoumání. Oprávněným je i …
Idea vývoje či pokroku prošla v moderní době v západní civilizaci radikální změnou. Nabyla natolik výsadního postavení, že ji mnozí – na rozdíl od toho, co je tradiční či konzervativní – považují takřka za synonymum dobra. Devatenácté století akcelerovalo dějiny právě optimistickou myšlenkou vývoje. Jejími protagonisty v oblasti humanitních a společenských věd byli především Hegel (1770–1831), Comte (1798–1857) …
Žijeme v éře přemíry lehko dostupných informací. Přispívají k tomu komunikační technologie, nebývalý rozvoj přírodních věd a velké možnosti pro disciplíny humanitní. Západní civilizaci obchází ale i nečekané strašidlo: fragmentace informací a ztráta schopnosti vnímat celek. Mohou dnes ještě vznikat místa, pěstující ducha platónské Akademie? Odpověď je jednoduchá: musí. Když se vědec stane slavným, zpravidla …
Letmo jsem pohlédl na číslo v mobilu: Jan Sokol. Prostoupila mě zvláštní, lehká úzkost. Mohl bych ještě zavolat? Čí hlas se ozve na druhé straně? Ano, vím, že kdo z tohoto světa odejde, může být pro nás více přítomný než kdykoli předtím, neboť se rozplyne časoprostorová bariéra, bytí se vymaní z moci fyzikálních zákonů. Před třiceti …
Ležel jsem v Podyjí na skále a díval se, jak dole šumí řeka, když telefonuje Jan Sokol. Že se dozvěděl, že jezdím s našimi studenty medicíny do Auschwitz, a že by se tam s manželkou moc rádi podívali, že by si to prožili jako pouť. Jak jsem byl v té přírodě, v návalu překvapení jsem hned odpověděl: samozřejmě, beru …
Představme si člověka, který nevyznává žádnou náboženskou tradici. Mimo tyto tradice hledá odpověď na otázku, jak vzniklo lidstvo. Jako první se mu nabídne současná evoluční biologie. I ta má ale svůj vývoj. Od dob, kdy Carl Linné zařadil vše živé do kategorií rostlinných a živočišných druhů, má v nich člověk místo jako „Homo sapiens“. Ačkoli …
Žijeme v době, kdy je třeba oživit zájem studentů (i vyučujících) o předměty tradičně spadající do klasické vzdělanosti. Jde především o filosofii, historii a terminologii klasické filologie, ale také o další humanitní disciplíny. Potřeba nevychází z nostalgie, nýbrž z poznání, že dané obory jsou tradičně nejosvědčenějším způsobem, jak přivádět člověka k sobě samému, k jeho podstatě a všeobecnému rozvoji jeho myšlení …
V posledních desetiletích se v humanitních vědách často hovoří o příběhu. Antropologové upozorňují na dříve opomíjenou skutečnost, že od samého úsvitu lidských dějin ukládaly jednotlivé kultury své nejdůležitější poznání právě do příběhů. Ty sloužily jako úložiště moudrosti předků a životní zkušenosti minulých generací. V rámci jednotlivých komunit tvořily jádro svaté tradice, předávané z pokolení na pokolení. Příběhová forma kolektivní …
V dubnu 2020 zemřel Ladislav Hejdánek, filosof, který se nesklonil před totalitou. Jako jeden z výrazných myslitelů poválečné generace měl od nástupu komunistického režimu zavřené dveře k akademické dráze. Živil se jako pomocný zedník, kopáč, betonář, topič, noční vrátný nebo skladník – odmítal to ale označit jako životní svízel. Byl jednou z hlavních postav diskuse mezi křesťany a …