Bergson: evoluce jako tvořivý vývoj

29. 7. 2022, Ivan Blecha

Darwinově verzi evoluce bývá vytýkáno, že princip přirozeného výběru, na němž stojí, je veden čistou náhodou a že je slepý. Vývoj živých organismů tkví v nepředvídatelné změně podmínek, na něž má daný druh nějak reagovat, a přežije prostě ten nejsilnější, aniž by byl vývoj nějak záměrně řízen nebo někam cíleně směřoval. Ve filosofické tradici existuje

>>

Filtrování článků

Zvíře mezi člověkem a přírodou: antropocénní dilema

1. 7. 2022, Filip Jaroš

Žijeme v antropocénu, tedy v „epoše člověka“. Z filosofického hlediska je to doba hybridity, zpochybnění hranice mezi lidským a mimo-lidským, mezi kulturou a divočinou, mezi umělým výtvorem a přirozeností. Pozice člověka je v této epoše dvojznačná. Na jedné straně se dopad lidské činnosti týká celé planety, což vypovídá o jeho bezprecedentní moci, na druhé straně je z etického

>>

Dvojí biologie na školách?

20. 12. 2021, Jiří Vácha

Mezi světem vědeckých hypotéz a světem náboženských náhledů je často tenká hranice. Existuje řada otevřených rébusů, jejichž vysvětlení pohotově nabídnou obě strany. Historická zkušenost nás ale učí jisté opatrnosti. Věda nemůže být suplována náboženstvím a náboženství nemůže suplovat vědu. I zde platí staré dobré přísloví, že dobré ploty dělají dobré sousedy. Včetně případu, kdy se

>>

Nahý rozum průvodcem

15. 11. 2021, Jiří Vácha

Duchovní budoucnost post-křesťanské Evropy Jsme svědky toho, jak křesťanství, které až do poloviny minulého století ovládalo veřejný prostor, z něj skoro vymizelo. Tváří v tvář naší ideové bezradnosti je třeba věcně uvážit, jestli a jakými prostředky je ještě možné udržet naživu původní evropskou kulturu jako celek. Říká se, že každý civilizačně-kulturní okruh má svou transcendentní, svět přesahující

>>

Informační ekologie

23. 6. 2021, Petr Moos

Oblast techniky je mimořádně široká. Obsahuje mnoho typů technologií umožňujících člověku činnosti, jež byly kdysi neuskutečnitelné. Týká se to způsobu cestování, výroby energií, efektivity průmyslu či podoby našich domácností. Mezi nevlivnější patří v současnosti technologie informační. Vzhledem k tomu, že zásadně ovlivňují lidské myšlení a chování, zasluhují si jejich účinky podrobné zkoumání. Oprávněným je i

>>

Meze darwinismu a cesta k filosofii

29. 4. 2021, Aleš Prázný

Idea vývoje či pokroku prošla v moderní době v západní civilizaci radikální změnou. Nabyla natolik výsadního postavení, že ji mnozí – na rozdíl od toho, co je tradiční či konzervativní – považují takřka za synonymum dobra. Devatenácté století akcelerovalo dějiny právě optimistickou myšlenkou vývoje. Jejími protagonisty v oblasti humanitních a společenských věd byli především Hegel (1770–1831), Comte (1798–1857)

>>

Umělec vědy Jonas Salk

30. 3. 2021, Daniel Raus

Žijeme v éře přemíry lehko dostupných informací. Přispívají k tomu komunikační technologie, nebývalý rozvoj přírodních věd a velké možnosti pro disciplíny humanitní. Západní civilizaci obchází ale i nečekané strašidlo: fragmentace informací a ztráta schopnosti vnímat celek. Mohou dnes ještě vznikat místa, pěstující ducha platónské Akademie? Odpověď je jednoduchá: musí. Když se vědec stane slavným, zpravidla

>>

Filosofův úběžník času

18. 3. 2021, Marek Černocký

Letmo jsem pohlédl na číslo v mobilu: Jan Sokol. Prostoupila mě zvláštní, lehká úzkost. Mohl bych ještě zavolat? Čí hlas se ozve na druhé straně? Ano, vím, že kdo z tohoto světa odejde, může být pro nás více přítomný než kdykoli předtím, neboť se rozplyne časoprostorová bariéra, bytí se vymaní z moci fyzikálních zákonů. Před třiceti

>>

Poutník Jan Sokol

26. 2. 2021, Marek Vácha

Ležel jsem v Podyjí na skále a díval se, jak dole šumí řeka, když telefonuje Jan Sokol. Že se dozvěděl, že jezdím s našimi studenty medicíny do Auschwitz, a že by se tam s manželkou moc rádi podívali, že by si to prožili jako pouť. Jak jsem byl v té přírodě, v návalu překvapení jsem hned odpověděl: samozřejmě, beru

>>

Těžký problém novodarwinismu

21. 1. 2021, Jiří Vácha

Představme si člověka, který nevyznává žádnou náboženskou tradici. Mimo tyto tradice hledá odpověď na otázku, jak vzniklo lidstvo. Jako první se mu nabídne současná evoluční biologie. I ta má ale svůj vývoj. Od dob, kdy Carl Linné zařadil vše živé do kategorií rostlinných a živočišných druhů, má v nich člověk místo jako „Homo sapiens“. Ačkoli

>>

Klasická vzdělanost aktuálně

31. 8. 2020, Aleš Prázný

Žijeme v době, kdy je třeba oživit zájem studentů (i vyučujících) o předměty tradičně spadající do klasické vzdělanosti. Jde především o filosofii, historii a terminologii klasické filologie, ale také o další humanitní disciplíny. Potřeba nevychází z nostalgie, nýbrž z poznání, že dané obory jsou tradičně nejosvědčenějším způsobem, jak přivádět člověka k sobě samému, k jeho podstatě a všeobecnému rozvoji jeho myšlení

>>

Význam příběhu ve výchově a vzdělávání

30. 8. 2020, Pavel Hošek

V posledních desetiletích se v humanitních vědách často hovoří o příběhu. Antropologové upozorňují na dříve opomíjenou skutečnost, že od samého úsvitu lidských dějin ukládaly jednotlivé kultury své nejdůležitější poznání právě do příběhů. Ty sloužily jako úložiště moudrosti předků a životní zkušenosti minulých generací. V rámci jednotlivých komunit tvořily jádro svaté tradice, předávané z pokolení na pokolení. Příběhová forma kolektivní

>>

Filosof Ladislav Hejdánek

28. 4. 2020

V dubnu 2020 zemřel Ladislav Hejdánek, filosof, který se nesklonil před totalitou. Jako jeden z výrazných myslitelů poválečné generace měl od nástupu komunistického režimu zavřené dveře k akademické dráze. Živil se jako pomocný zedník, kopáč, betonář, topič, noční vrátný nebo skladník – odmítal to ale označit jako životní svízel. Byl jednou z hlavních postav diskuse mezi křesťany a

>>