Tolkien a jeho cesta do Středozemě

30. 5. 2023, Pavel Hošek

Existují průzkumy, které se pokusily změřit význam a dosah jednotlivých literárních děl v průběhu 20. století. V několika z nich vyšel vítězně Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Kniha oslovila čtenáře nečekaným autorským stylem a k údivu mnoha odborníků se stala jednou z nejvlivnějších. Trend pokračuje i po vzniku filmové verze. Výtisků se každoročně prodá

>>

Nalezené články v kategorii:

Roger Scruton a kultivace emocí

30. 3. 2023, Ján Hreško

Před třemi lety zesnulý Roger Scruton byl mezi světově proslulými intelektuály výjimečný tím, že znal českou kulturu, jazyk i prostředí. Zamiloval se do české země, a prý nejenom do země. Jeho aktivity v období normalizace v Československu jsou dobře známé. Přednášky a diskuse v rámci bytových seminářů v Praze, Brně a Bratislavě sice přímo neovlivnily pád režimu a intelektuály řádně nepřipravily

>>

Komenský a charakterová výchova

13. 3. 2023, Jan Hábl

Otázky etické či charakterové výchovy se dostávají z marginálních pozic do popředí společenské i pedagogické pozornosti. Morální „deficit“, který pociťuje současná (nejen) česká společnost, vyvolává poptávku po pedagogickém formování charakteru. Nejde jen o psychosociální trénink slušnostních návyků jako je komunikace, kooperace, solidarita či pozitivní sebe-hodnocení. V sázce není nic menšího než etická „obyvatelnost zeměkoule“, která je poprvé

>>

Jan Sokol – inspirace pro Slovensko?

16. 2. 2023, Ján Hreško

Před dvěma lety jsme se během pandemie dozvěděli, že nás opustil člověk, který pro Československo i samostatné Česko udělal velký kus práce a zanechal po sobě stále ještě nedoceněné dílo. Veřejné rozloučení s Janem Sokolem se konalo na svátek sv. Jana Křtitele v břevnovském klášteře, který mu byl celoživotně duchovním domovem. Přítomný člověk si uvědomil, že Sokol

>>

Slavný všude, jen ne u nás

23. 1. 2023, Marek Vácha

Gregor Mendel (1822–1884) je jednou z našich největších osobností vědy. Stále ho ale nedokážeme náležitě ocenit. Máme sice Mendelovo náměstí, Mendelovu polární stanici na Antarktidě nebo Mendelovu univerzitu, pořád nám ale nedochází, jaký je to génius a jak aktuální je jeho odkaz i pro současnou generaci. První vlaštovkou byly možná oslavy dvoustého výročí Mendelova narození,

>>

Dvojí biologie na školách?

20. 12. 2021, Jiří Vácha

Mezi světem vědeckých hypotéz a světem náboženských náhledů je často tenká hranice. Existuje řada otevřených rébusů, jejichž vysvětlení pohotově nabídnou obě strany. Historická zkušenost nás ale učí jisté opatrnosti. Věda nemůže být suplována náboženstvím a náboženství nemůže suplovat vědu. I zde platí staré dobré přísloví, že dobré ploty dělají dobré sousedy. Včetně případu, kdy se

>>

Kontexty na konferenci AŘG v Přerově

30. 9. 2021

Na konferenci Asociace ředitelů gymnázií jsme prezentovali projekt vzdělávání učitelů středních škol. Naši účast jsme plánovali už v roce 2020, kdy se konference měla konat v Pardubickém kraji na Seči. Kvůli pandemii byla ale zrušena, takže prezentace musela být odsunuta až na září 2021. Tentokrát byl dějištěm sejití ředitelů gymnázií ČR Přerov. Těší nás velký

>>

Filosofův úběžník času

18. 3. 2021, Marek Černocký

Letmo jsem pohlédl na číslo v mobilu: Jan Sokol. Prostoupila mě zvláštní, lehká úzkost. Mohl bych ještě zavolat? Čí hlas se ozve na druhé straně? Ano, vím, že kdo z tohoto světa odejde, může být pro nás více přítomný než kdykoli předtím, neboť se rozplyne časoprostorová bariéra, bytí se vymaní z moci fyzikálních zákonů. Před třiceti

>>

Klasická vzdělanost aktuálně

31. 8. 2020, Aleš Prázný

Žijeme v době, kdy je třeba oživit zájem studentů (i vyučujících) o předměty tradičně spadající do klasické vzdělanosti. Jde především o filosofii, historii a terminologii klasické filologie, ale také o další humanitní disciplíny. Potřeba nevychází z nostalgie, nýbrž z poznání, že dané obory jsou tradičně nejosvědčenějším způsobem, jak přivádět člověka k sobě samému, k jeho podstatě a všeobecnému rozvoji jeho myšlení

>>

Význam příběhu ve výchově a vzdělávání

30. 8. 2020, Pavel Hošek

V posledních desetiletích se v humanitních vědách často hovoří o příběhu. Antropologové upozorňují na dříve opomíjenou skutečnost, že od samého úsvitu lidských dějin ukládaly jednotlivé kultury své nejdůležitější poznání právě do příběhů. Ty sloužily jako úložiště moudrosti předků a životní zkušenosti minulých generací. V rámci jednotlivých komunit tvořily jádro svaté tradice, předávané z pokolení na pokolení. Příběhová forma kolektivní

>>