Existují průzkumy, které se pokusily změřit význam a dosah jednotlivých literárních děl v průběhu 20. století. V několika z nich vyšel vítězně Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Kniha oslovila čtenáře nečekaným autorským stylem a k údivu mnoha odborníků se stala jednou z nejvlivnějších. Trend pokračuje i po vzniku filmové verze. Výtisků se každoročně prodá …
Pojem státu má složitou historii a zavádí nás do nečekaných souvislostí. V jeho genealogii se mísí řada překvapivých prvků, včetně teatrálního či biblického. Současně je to pojem polemický. Je výsledkem početných diskusí a sporů, za kterými není jen filosofické úsilí, ale i konkrétní zájmy. Politika se totiž netýká jen idejí, ale i zájmů. Podívejme se …
Otázky etické či charakterové výchovy se dostávají z marginálních pozic do popředí společenské i pedagogické pozornosti. Morální „deficit“, který pociťuje současná (nejen) česká společnost, vyvolává poptávku po pedagogickém formování charakteru. Nejde jen o psychosociální trénink slušnostních návyků jako je komunikace, kooperace, solidarita či pozitivní sebe-hodnocení. V sázce není nic menšího než etická „obyvatelnost zeměkoule“, která je poprvé …
Před dvěma lety jsme se během pandemie dozvěděli, že nás opustil člověk, který pro Československo i samostatné Česko udělal velký kus práce a zanechal po sobě stále ještě nedoceněné dílo. Veřejné rozloučení s Janem Sokolem se konalo na svátek sv. Jana Křtitele v břevnovském klášteře, který mu byl celoživotně duchovním domovem. Přítomný člověk si uvědomil, že Sokol …
Gregor Mendel (1822–1884) je jednou z našich největších osobností vědy. Stále ho ale nedokážeme náležitě ocenit. Máme sice Mendelovo náměstí, Mendelovu polární stanici na Antarktidě nebo Mendelovu univerzitu, pořád nám ale nedochází, jaký je to génius a jak aktuální je jeho odkaz i pro současnou generaci. První vlaštovkou byly možná oslavy dvoustého výročí Mendelova narození, …
Darwinově verzi evoluce bývá vytýkáno, že princip přirozeného výběru, na němž stojí, je veden čistou náhodou a že je slepý. Vývoj živých organismů tkví v nepředvídatelné změně podmínek, na něž má daný druh nějak reagovat, a přežije prostě ten nejsilnější, aniž by byl vývoj nějak záměrně řízen nebo někam cíleně směřoval. Ve filosofické tradici existuje …
Žijeme v antropocénu, tedy v „epoše člověka“. Z filosofického hlediska je to doba hybridity, zpochybnění hranice mezi lidským a mimo-lidským, mezi kulturou a divočinou, mezi umělým výtvorem a přirozeností. Pozice člověka je v této epoše dvojznačná. Na jedné straně se dopad lidské činnosti týká celé planety, což vypovídá o jeho bezprecedentní moci, na druhé straně je z etického …
Duchovní budoucnost post-křesťanské Evropy Jsme svědky toho, jak křesťanství, které až do poloviny minulého století ovládalo veřejný prostor, z něj skoro vymizelo. Tváří v tvář naší ideové bezradnosti je třeba věcně uvážit, jestli a jakými prostředky je ještě možné udržet naživu původní evropskou kulturu jako celek. Říká se, že každý civilizačně-kulturní okruh má svou transcendentní, svět přesahující …
Idea vývoje či pokroku prošla v moderní době v západní civilizaci radikální změnou. Nabyla natolik výsadního postavení, že ji mnozí – na rozdíl od toho, co je tradiční či konzervativní – považují takřka za synonymum dobra. Devatenácté století akcelerovalo dějiny právě optimistickou myšlenkou vývoje. Jejími protagonisty v oblasti humanitních a společenských věd byli především Hegel (1770–1831), Comte (1798–1857) …
Letmo jsem pohlédl na číslo v mobilu: Jan Sokol. Prostoupila mě zvláštní, lehká úzkost. Mohl bych ještě zavolat? Čí hlas se ozve na druhé straně? Ano, vím, že kdo z tohoto světa odejde, může být pro nás více přítomný než kdykoli předtím, neboť se rozplyne časoprostorová bariéra, bytí se vymaní z moci fyzikálních zákonů. Před třiceti …
Ležel jsem v Podyjí na skále a díval se, jak dole šumí řeka, když telefonuje Jan Sokol. Že se dozvěděl, že jezdím s našimi studenty medicíny do Auschwitz, a že by se tam s manželkou moc rádi podívali, že by si to prožili jako pouť. Jak jsem byl v té přírodě, v návalu překvapení jsem hned odpověděl: samozřejmě, beru …
Představme si člověka, který nevyznává žádnou náboženskou tradici. Mimo tyto tradice hledá odpověď na otázku, jak vzniklo lidstvo. Jako první se mu nabídne současná evoluční biologie. I ta má ale svůj vývoj. Od dob, kdy Carl Linné zařadil vše živé do kategorií rostlinných a živočišných druhů, má v nich člověk místo jako „Homo sapiens“. Ačkoli …
Žijeme v době, kdy je třeba oživit zájem studentů (i vyučujících) o předměty tradičně spadající do klasické vzdělanosti. Jde především o filosofii, historii a terminologii klasické filologie, ale také o další humanitní disciplíny. Potřeba nevychází z nostalgie, nýbrž z poznání, že dané obory jsou tradičně nejosvědčenějším způsobem, jak přivádět člověka k sobě samému, k jeho podstatě a všeobecnému rozvoji jeho myšlení …
V dubnu 2020 zemřel Ladislav Hejdánek, filosof, který se nesklonil před totalitou. Jako jeden z výrazných myslitelů poválečné generace měl od nástupu komunistického režimu zavřené dveře k akademické dráze. Živil se jako pomocný zedník, kopáč, betonář, topič, noční vrátný nebo skladník – odmítal to ale označit jako životní svízel. Byl jednou z hlavních postav diskuse mezi křesťany a …